Jdi na obsah Jdi na menu
 


Broumov

 August Sedláček: Hrady, tvrze a zámky království Českého:

Broumov leží na pláni, která na jižní straně k řece Stěnavě strmě spadá. Ozdobou jeho přední jest staroslavný klášter, mohutné stavení v barokovém slohu, kteréž vyzdviženo opatem Otmarem Zinkem skrze známého stavitele Pražského Kiliána Dienzenhofera. Nežli stavení toto vyzdviženo bylo, býval v Broumově menší klášter a kromě něho při samém klášteře tvrz neb hrádek kterýž měl velikou důležitosť pro obhájení klášterství v 13. a 14. věku, potom však proměniv se v obyčejný zámek, zapadl docela.

Roku 1213 král Přemysl daroval klášteru Břevnovskému újezd Polický. Mnich jakýsi kláštera téhož, jáhen Vitališ, byl začal tu roubati les a vystavěl dřevěnou kapličku, nejpodobněji na místě potomního farního kostela v Polici, nyní zrušeného a zbořeného; potom následovalo osazení a vzdělání celého újezdu. Broumov objevuje se listinně ponejprv roku1253 jako ves trhová a jako sídlo fojtství nad vesnicemi již tehdá založenými. Neboť ve východní polovici újezdu Polického, od Stěn až k Stěnavě, jakožto krajině příznivěji položené, nalezli benediktini v čas darování již několik starších vsí. Zdá se podlé toho, že městečko toto, ačkoli leželo na pravém břehu říčky Stěnavy, ježto se jmenuje hranicí, přece nedostalo se klášteru hned prvotním darováním újezdu Polického se všemi právy a příslušnostmi. Snad že z nějaké tvrze, v něm již tehda stojící, hlídána byla hranice polská od strážných královských, poněvadž i úzký pruh země mezi Stenavou a pomeznými horami na levém pobřeží jejím do prvotního darování klášteru Břevnovskému nebyl pojat. V neznámém roce obdržel však klášter ještě ve 13. století i krajinu na levé straně Stenavy a s ní nejspíše zároveň i Broumov. Brzo potom jal se opat Martin (r. 1253 - 1278) k docílení většího užitku staré vsi rozšiřovati a nové zakládati zavoděním osadníků německých. Dědičným rychtářům v těchto vsích německých náležela jak obyčejně nižší soudní moc nad obyvateli; ve větších rozepřích soudil nad nimi královský fojt, seděním ve Broumově, nepochybně na tamějším hradě. Vykéř, zakladatel Křinice, byl takovýmto fojtem Broumovským dědičným. Poněvadž pak fojtství toto nemohlo povstati dříve, než při uvozování práva německého, a tedy při zakládání vsí německých, možná jest, že zřízeno bylo právě po nějakém usnešením mezi králem a opatem Martinem, kterým král i levé strany Stenavy postoupil klášteru k zakládání vsí, za to však vymínil fojtovi svému moc nade všemi vesnicemi německými na obou stranách řeky. Opat Martin však r. 1266 koupil toto fojtství od Vykéře.

Opat Bavor z Nečtin od r. 1290 svědom si toho byl dobře, kterak třeba chrániti klášter proti nepokojným sousedům i zpurnosti vlastních poddaných, což se mohlo státi jen tím, byl-li klášter chráněn opevněním. Založil tudíž při něm hrad, t. j. věž s potřebným opevněním. Po pět let se o hradě tom pracovalo, a každý rok na dílo 24 hřivenajistá čásť obilí vynaloženy. Za 12 hřiven nakoupeno koní, kterými se kamení ke stavbě dováželo. Mlýn pod hradem ležící též opat získal.

A aby město i jiné zboží kláštera Břevnovského bezpečněji chráněno bylo proti nájezdům lidí domácích i cizích, smluvil se opat Bavor s Kunratem řečeným ze Sulce dne 14. prosince r. 1296, svěřiv mu opatrování tvrze v městě, města i celého území najeden rok, a slíbil mu za to dáti 12 hřiven stříbra váhy Pražské a užívání mlýna pod dotčenou tvrzí. Měl tedy Kunrat se ženou, dětmi a čeledí ve tvrzi bytem se usaditi, a kdyby po dvě neděle ve tvrzi býti nemohl, měl v ní posádku dostatečnou zůstaviti.

Na svůj náklad měl ve tvrzi míti samostříly, zbraň a čeho k obraně bylo potřebí. Že pak dal smlouvou tou opat Kunratovi přednosť před jinými, jimiž by byl obranu také najíti mohl, slíbil Kunrat, že bude brániti tvrz, město i okolí bez platu. Kdyby však za toho roku taková válka mezi králem Českým a knížaty Polskými vzešla, že by bez cizí pomocitvrze a města nemohl ubrániti, neměl Kunrat jiné posádky přijímati nežli té, kterou by opat sám jmenoval a ustanovil. ....

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA