Jdi na obsah Jdi na menu
 


Orlické hory a podhůří

„Jsoutě věru pohraničné krajiny východních Čech překrásny. Malebná údolí střídají se s lesnatými hřbety odnoží horstva kladského, a říčka Bělá spěje po stráních mohútného vrchu Deštné na samých hranicích dolů v krásná údolí omývajíc paty vrchů zdobených zříceninami starých hradů a tvrzí.“

Gotthard Josef Lašek (1883): Vycházka na Deštnou

 

Orlické hory

 

Z mnoha míst polabské roviny se naskýtá podobný pohled: nad severním obzorem se tyčí mohutná a členitá hradba Krkonoš s nezaměnitelnými siluetami Sněžky a Černé hory, kdežto nad obzor východní vystupují mírnější oblé svahy Orlických hor. Snad právě tento pohled inspiroval před dávnými lety autora pověsti o bájné vládkyni Orlických hor - milé a spravedlivé princezně Kačence, jako protiklad k náladovému a nevypočitatelnému správci sousedního pohoří: Krakonošovi. Pod pojmenováním Kačenčiny hory se také pohoří dostalo do děl klasické literatury Aloise Jiráska či Boženy Němcové.

Pohled na Orlické hory

 

Orlické hory jsou druhým nejvyšším pohořím Královéhradeckého kraje a devátým nejvyšším pohořím České republiky. Jejich hřbet se táhne v délce zhruba 50 kilometrů ve směru SZ-JV od Olešnice v Orlických horách po Bukovou horu. Geomorfologové pohoří člení do tří základních částí (Orlické hory: Šerlišský mlýnnázvoslovně správně podcelků): Nejvyšší a největší je nejseverněji položená Deštenská hornatina. Právě tuto část si lidé většinou vybaví, když je řeč o Orlických horách (Vrchmezí, Šerlich, Velká Deštná, Anenský vrch, Hanička). K Orlickým horám ale řadíme i další území, schované za názvy Mladkovská vrchovina a Bukovohorská hornatina.

 

Deštenské hornatině dosahují Orlické hory nejvyšších nadmořských výšek v čele s nejvyšším vrcholem Velkou Deštnou. Ale popořadě:  Prvním výrazným vrcholem je 1084 metrů vysoké Vrchmezí (před 2. světovou válkou zde stávala turistická chata a rozhledna). Následuje Polomský kopec (1050 m n.m.) a Šerlich (1027 m n.m.) s vyhledávanou turistickou chatou nedaleko vrcholu. Za Šerlišským sedlem (980 m n.m.) začíná nejvyšší část pohoří: Malá Deštná (1090 m n.m.) Velká Deštná (1115 m n.m.), Jelenka  a Koruna (1099 m n.m.). Hřeben dále klesá do sedle pod Homolí a následují poslední dva vrcholy přesahující tisícimetrovou hranici: Homole (1000 m n.m.) a Tetřevec (1043 m n.m.), za kterým následuje oblast Kunštátské kaple s pozůstatky rašeliniště v okolí. Poblíž Pěticestí, významného turistického rozcestí se sezónním bufetem hřeben klesá pod tisícimetrovou hranici a již ji více nedosáhne: Komáří vrch měří 982 metrů a Anenský vrch s rozhlednou je o devět metrů vyšší. Za ním se hřeben Orlických hor prudce snižuje, o dva a půl kilometru dále u Panského Pole dosahuje již jen 740 metrů.

chalupa v Sedloňově

 

U Polomského kopce se odděluje souběžný nižší hřbet, oddělený od hlavního sedlonovsky-cerny-kriz.jpghřebene Orlických hor postupně údolími Bělé, jejího pravostranného přítoku od Luisina Údolí a Zdobnice. Počíná Sedloňovským vrchem (1050 m n.m.) s pozůstatky starých bukových porostů a přes sedlo u Sedloňovského černého kříže, dřevěného kříže postaveného při staré cestě z Opočna přes hřeben Orlických hor, pokračuje Kamenným vrchem (1035) a za ním zprvu mírně a později příkře klesá do údolí Bělé v Zákoutí (cca 680 m. n.m.). Za ním opět nabírá na výšce: pokračuje Studeným vrchem (883 m n.m., horní stanice lyžařských vleků)a vrcholí Karlovým vrchem (též Lubným; 956 m n.m.). Lesy pokrytý hřeben pokračuje přes Pláň (873 m n.m.), na jejímž svahu pramení řeka Kněžná k samotě Valčenka. Následující úsek k turistické chatě Kovárna již vede otevřenou krajinou s výhledy na hlavní hřeben Orlických hor na straně jedné a na mírně zvlněnou krajinu Rychnovska na straně druhé.

 

Prostřední část Orlických hor - Mladkovská vrchovina - je nejnižší (a také rozlohou nejmenší), s výjimkou nejvyšších vrcholů (Adam (765 m), Studený (721 m)) nepřekračuje výškovou hranici 700 metrů. Obě Orlice (Tichá a Divoká) překonávají tuto část pohoří severojižním směrem hlubokými průlomovými údolími a přibližují se k sobě až na tři kilometry (přitom jejich soutok je od tohoto místa vzdálen vzdušnou čarou téměř 40 kilometrů).

 

V nejvýchodněji položené Bukovohorské hornatině nabírá hřeben Orlických hor opět na výšce, nejvyššímu vrcholu této částí: Suchému vrchu s Kramářovou chatou na vrcholu, chybí k dosažení tisícimetrové hranice pouhých pět metrů. K dalším významným vrcholům patří Bradlo (983 m) či Buková hora (958 m).

 

Na polské straně sousedí s Orlickými horami lesnaté pásmo Bystřických hor s nejvyšším vrcholem Jagodna (977 metrů). Směrem do českého vnitrozemí pak prochází souběžně s Orlickými horami Podorlická pahorkatina. Jejím nejvyšším vrcholem je Špičák (841 m n.m.) nedaleko Deštného.

 

 

Turistika

 

cesta-na-mnichovou.jpgOblast Orlických hor a jejich podhůří je protkána hustou sítí značených turistických tras a cyklotras, v zimě pak také udržovanými stopami pro vyznavače běžeckého lyžování (více o běžeckých trasách ).

Bezesporu nejpopulárnější turistickou trasou je legendární Jiráskova horská cesta vedoucí z Nového Města nad Metují údolími Metuje a Olešenky do Olešnice v Orlických horách a odtud po hřebeni Orlických hor až na Suchý vrch a odtud do Jablonného nad Orlicí. ( více... )

Jakousi podhorskou obdobou Jiráskovy cesty je žlutě značená trasa vedoucí z Dobrošova přes Nový Hrádek, Dobřany, Uhřínov, Nebeskou Rybnou a Rokytnici v Orlických horách do Žamberka (cca 60 km)

 

ČTYŘICÍTKA ZAJÍMAVOSTÍ ORLICKÝCH HOR A PODORLICKA:

 

1. Nové Město nad Metují

Český Betlém či Renesanční perla východních Čech. Těmito přízvisky se honosí Nové Město nad Metují, tyčící se na opukovém ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Metují. Architektonicky jedno z nejhodnotnějších měst východních Čech patří paradoxně k městům nejmladším: založil jej roku 1501 Jan Černčický z Kácova. O čtvrtstoletí později však město vyhořelo. Noví majitelé panství - Pernštejnové - provedli rozsáhlou přestavbu podle jednotného a důkladně promyšleného plánu. Město tak získalo jednotný renesanční vzhled (jež však byl u většiny staveb částečně setřen pozdějšími přestavbami). Jádrem města je rozlehlé náměstí obdélníkové Husovo náměstí. Představu o původním vzhledu města si můžeme udělat pohledem na blok renesančních domů na severní straně náměstí (nutno však říci, že i vzhled těchto domů se postupně měnil podle právě módních architektonických stylů - původní podobu jim vrátila až rekonstrukce z 50. let). Velkým lákadlem je zdejší zámek - původně renesanční a posléze několikrát přestavovaný - naposledy v letech 1909 - 1913 věhlasným architektem Dušanem Jurkovičem. Kromě klasických prohlídek zámeckých komnat se můžeme vydat i na netradiční prohlídky „od sklepa po půdu“, vystoupat na zámeckou věž Máselnice, ze které se naskýtá výhled na město i daleko do kraje, či si odpočinout v udržovaném zámeckém parku s krytým dřevěným mostem. Za zmínku stojí ale i další novoměstské zajímavosti: kostel Všech Svatých, věž Zázvorka s galerií, městské muzeum či malebná ulička Zádomí obkružující střed města.

 

2. Peklo

2_peklo.jpg

Populárním cílem vycházek obyvatel i návštěvníků Nového Města je romantické údolí zvané Peklo. Řeky Metuje a Olešenka si tu razí peřejemi cestu hluboce zaříznutými údolími, lemovanými strmými, až 200 metrů vysokými, svahy. Na soutoku obou řek klapával starý mlýn, který byl v roce 1901 přestavěn architektem Dušanem Jurkovičem na výletní restauraci. K dalším zajímavým místům v okolí patří skalnaté Kozí hřbety, skalní vyhlídka Koníček či rozhledna na Sendraži, ze které se nám naskytne (mimo jiné) netradiční pohled na celé údolí. (více...)

 

3. Slavoňov

3slavonov.jpg

Nenápadná vesnice Slavoňov skrývá dřevěný skvost: Roubený kostel svatého Jana Křtitele (původně byl zasvěcen sv. Martinu) z roku 1553. Interiér kostela zdobí cenné nástropní malby a kostelní areál doplňuje renesanční bedněná zvonice ze 16. století. Do Slavoňova můžeme od Nového města dojít malebným Klopotovským údolím s mnoha zajímavostmi.

 

4. Frymburk a Nový Hrádek

4_frymburk.jpg

Z hradů v podhůří Orlických hor se toho většinou mnoho nedochovalo. Lépe dopadly níže pod horami: poměrně zachovalé zůstaly hrady v Potštejně a Litici (viz dále), další byly postupně přestavěny na zámky. Z těch „více horských“ zůstaly jen terénní nerovnosti, případně drobné zbytky zdiva (Dobřany, Hluky, Hlodný, Nový Hrad (Klečkov), Skuhrov, Rychmberk či Pěčín). Relativně nejlépe dopadly pozůstatky hradu Frymburk u Nového Hrádku. O tom, kdo a kdy nechal zbudovat na ostrohu nad soutokem Olešenky a Jestřabího potoka hrad, nám historie nezanechala zpráv. Stalo se tomu však nejspíš někdy na počátku 14. století. Do dnešních dob se uchoval zbytek velké hradní věže, část hradeb s bránou a pozůstatky předhradí. Hradní areál je přístupný pouze příležitostně.

Novému Hrádku dominuje náměstíčko s barokním kostelem sv. Petra a Pavla a milovníka lidové architektury potěší několik zajímavých roubených chalup (najdeme je např. podél cesty směr Krahulčí).

Nedaleko Nového Hrádku se nachází poutní místo Rokole s údajně léčivým pramenem, kostelem, kaplí a křížovou cestou

 

5. Jiráskova horská cesta

5_jiraskovacesta.jpg

Jiráskova horská cesta patří k nejznámějším dálkovým turistickým trasám u nás. První turisté se na zhruba 90 kilometrů dlouhou pouť vydali již v roce 1921. Cesta začínala v Novém Městě nad Metují a mířila přes Peklo a údolím Olešenky do Olešnice v Orlických horách a na Vrchmezí, odkud pokračovala přes celý hřeben Orlických hor až na Suchý vrch a do Jablonného nad Orlicí k vlaku. Později doznalo její trasování několika drobných změn a na obou stranách byla prodloužena: na severu do Broumova a na jihu až do Litomyšle (čímž se délka trasy zvýšila na 170 kilometrů). Červeně značená trasa se stále těší velké oblibě. (více...)

 

6. Olešnice v Orlických horách

olesnice-v-orlickych-horach---namesti.jpg

Z obcí, lemujících hlavní hřeben Orlických hor, mají náměstí jen dvě: Rokytnice při jihovýchodním konci hřebene a Olešnice při konci severozápadním. Olešnice v Orlických horách vznikla při obchodní stezce do Kladska a prvně se připomíná roku 1354. Jádrem obce je svažité náměstí s barokní radnicí, loveckým zámečkem, kašnou a několika sochami. Olešnice je ideálním výchozím bodem pro cesty na Vrchmezí, výpravy za pohraničním opevněním (Polom, Skutina, ad.) či do Polska (lázně Duszniki Zdrój, zřícenina hradu Homole). (více...)

 

7. Vrchmezí

na-vrcholu-vrchmezi.jpg

Na severozápadě začíná masiv Orlických hor nápadným Vrchmezím - jedním z mála vrcholů, který lze v jinak relativně jednolitém hřebeni Orlických hor při pohledu z dálky snadno identifikovat. Vrchmezí je opředeno řadou pověstí - právě tady by podle některých měla mít své sídlo vládkyně Orlických hor - princezna Kačenka. 1084 metrů vysoké Vrchmezí bylo prvním opěrným bodem turistů v Orlických horách: v 80. letech 19. století dal Heinrich Rübatsch na tehdy pruské (dnes polské) straně vrcholu zbudovat turistickou chatu a jednoduchou dřevěnou rozhlednu. Obě stavby vzaly za své krátce po skončení druhé světové války. Dnes stojí na vrcholu „jenom“ kamenný jehlan připomínající významné osobnosti, které v minulosti vrchol Vrchmezí navštívily. Výhled z rozhledny nahrazuje směrem do českého vnitrozemí několik pasek lemujících červeně značenou turistickou cestu. (více...)

 

8. Bukačka

bukacka.jpg

Národní přírodní rezervace Bukačka, zahrnující část hřebenu mezi Šerlichem a Polomským kopcem, bývá někdy nazývána „Botanickou zahradou Orlických hor“. Jádro rezervace tvoří pralesovité bukové porosty. Zejména za mlhavých podzimních dnů mají pokroucené kmeny buků s neopadávajícím listím osobité kouzlo. A neméně hodnotná je horská louka s řadou vzácných druhů rostlin. (více...).

 

9. Šerlišský mlýn

9_serliskymlyn.jpg

Stranou od civilizace klapával odedávna v lesní samotě při řece Bělá mlýn. Vznikl při staré cestě, směřující z Opočna přes Šerlich do nejvzdálenější obce Opočenského panství, do odlehlého Trčkova, a kromě nejspíš nepříliš častého mletí se zde vyráběly šindele. S příchodem prvních turistů do Orlických hor byl přestavěn na hotel a ten poté ještě několikrát rozšířen. Šerlišský mlýn je významnou křižovatkou turistických tras a velkým lákadlem posledních let se staly oblíbené borůvkové koláče.

 

10. Šerlich

10serlich.jpg

Snad nejnavštěvovanějším místem Orlických hor je Šerlich. V nadmořské výšce okolo 1000 metrů v minulosti postupně vznikla nejvýše položená osada v Orlických horách. Tvořilo ji okolo desítky chalup. Zájem turistů však přišel až v roce 1925 s výstavbou Masarykovy chaty. Turistická chata s restaurací, první zrealizované dílo později uznávaného architekta Bohuslava Fuchse, se od svého otevření trvale těšila velkému zájmu turistů. Dnes je Šerlich ideální výchozí bot na výlety po hřebeni Orlických hor (více...)

 

11. Velká Deštná

kiosek-horske-sluzby-na-velke-destne.jpg

Nejvyšším vrcholem Orlických hor je 1115 metrů vysoká Velká Deštná (dříve zvaná též Sedmihradská hora). V minulosti výhled z ní několikrát usnadňovaly jednoduché dřevěné věže, dnes se musíme spokojit s částečnými výhledy: pohled směrem do údolí Divoké Orlice a do Polska skýtá několik míst při červeně značené Jiráskově horské cestě, pro pohled směrem do českého vnitrozemí musíme z vrcholu popojít několik desítek metrů po zelené směr Luisino Údolí.

 

12. Deštné v Orlických horách

kostel.jpg

Základnou většiny turistů mířící do Orlických hor je Deštné v Orlických horách. Horská obec, rozkládající se ve strategicky příhodné poloze při potocích Bělá a Deštná na úpatí nejvyššího vrcholu Orlických hor, byla pravidelnou zastávkou průkopníků turistiky při cestě do hor. Českým turistům sloužila od roku 1915 chata Panorama na Dříši, řada dalších chat a hotelů vznikla ve 20. a 30. letech.

Historie Deštného je však mnohem starší. Při kolonizaci Orlických hor jej v polovině 14. století mniši z (dnes již zaniklého) kláštera Svaté Pole u Třebechovic. Dominantou obce je barokní kostel sv. Maří Magdaleny, ale nalezneme tu i řadu dalších zajímavostí: Poutní kapli na Dříši s křížovou cestou, několik hodnotných soch a křížů či staré chalupy. Další zajímavosti se o regionu dozvíme v místním muzeu. Na sklářskou tradici Deštného upomíná vždy na začátku srpna tradiční Tavení skla dřevem.

13. Kostel sv. Matouše v Jedlové

Jedlová v Orl. horách - kostel sv. Matouše

Výraznou dominantou krajiny v okolí Deštného je kostel sv. Matouše, stojící v místní části Jedlová. Barokní kostel byl zbudován v letech 1737 - 1741.

 

14. Šediviny

14_sediviny.jpg

Z podhorských vsí si zmiňme například Šediviny s udržovanými chalupami roztroušenými na loukách na svazích táhlého Špičáku. V horní části obce stojí kostelík sv. Josefa z r. 1907, před chalupami nalezneme několik křížků a kapliček. Zavítat můžeme i na samotný Špičák s opuštěným lomem na vrcholu.

 

15. Pohraniční opevnění

15opevneni.jpg

S betonovými objekty pohraničního opevnění se v Orlických horách setkáme téměř na každém kroku. Na obranu před vzrůstající hrozbou nacistického Německa bylo ve druhé polovině 30. let na řadě míst započato se stavbou pohraničního opevnění. Oblast Orlických hor patří k místům, kde stihla výstavba do tragických událostí let 1938 a 1939 postoupit nejdále. Nalezneme tu stovky (či možná tisíce) tzv. řopíků, tedy objektů lehkého opevnění - malých pevnůstek rozmístěných v pravidelném rozestupu po téměř celém hřebeni Orlických hor. Větší objekty těžkého opevnění stihly být vybudovány pouze v některých úsecích (např. na Polomu či mezi Haničkou a Anenským vrchem). Strategicky nejvýznamnější místa pak chránily rozsáhlé objekty dělostřeleckých tvrzí Dobrošov, Skutina a Hanička. Některé z těchto objektů jsou přístupné veřejnosti.

 

16. Luisino Údolí

16_luisino.jpg

K nejromantičtějším místům Orlických hor patří lesy obklopená osada Luisino Údolí. Její název však mate: nerozkládá se v údolí, ale v horském sedle (880 m n.m.) mezi Velkou Deštnou a Karlovým vrchem (Lubným). Původně dřevařskou osadu založil v roce 1828 Antonín Slivka, rytíř ze Slivic. Později našli místní obyvatelé obživu také v nedaleké sklárně. Většina chalup byla časem upravena, osada si však uchovala svůj charakteristický ráz. (více...)

 

17. Rašeliniště pod Zielencem (Bystřické hory)

raseliniste.jpg

Souběžně s Orlickými horami prochází (již na území Polska) málo známý a o něco nižší hřbet Bystřických hor (Góry Bystrzyckie). Hlubokými lesy pokryté pohoří lze rozdělit do dvou charakterově odlišných částí: Na jih od turistické chaty v sedle Spalona má pohoří podobu klasického horského hřbetu. Oproti tomu severní část pohoří se směrem od Kladské kotliny prudce zvedá, avšak několik kilometrů široká vrcholová část má jen lehce zvlněný až rovinatý charakter, příhodné pro vznik rašelinišť. Malá rašeliniště byla v minulosti uměle vysušena, ale to největší se z větší části dochovalo. Nachází se poblíž obce Zieleniec a protéká jím ještě mladá Divoká Orlice. Krajem močálů, vřesu a zakrslých bříz nás dnes provede pohodlný dřevěný chodník a poté si vše můžeme prohlédnout z malé dřevěné rozhledny. Z památek stojí v Bystřických horách za zmínku především dřevěné kostely (Kamienczyk, Nowa Bystrzyca, Zalesie) a pozůstatky dvou pevnůstek z doby po odtržení Kladska. (více...)

 

18. Neratov

18_neratov.jpg

Z vesnic „za horami“, ukrytých v údolí Divoké Orlice patří k nejzajímavějším Neratov s monumentálním poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, zbudovaným v letech 1723-1733. Na konci 2. světové války kostel při zásahu střelou z pancéřové pěsti přišel o střechu a od té doby chátral. V posledních letech se jej podařilo obnovit včetně unikátně řešené prosklené střechy.

 

19. Anenský vrch

19_anenskyvrch.jpg

Dalším ze zajímavých vrcholů hlavního hřebene Orlických hor je 991 metrů vysoký Anenský vrch. Na řadou pověstí opředeném kopci vzniklo v 18. století poutní místo s kaplí a později též malou rozhlednou. Poutní místo zaniklo v souvislosti s výstavbou pohraničního opevnění (kaple byla přestěhována do nedalekého Hadince), zanikla i rozhledna.

V roce 2010 však byla na vrcholu Anenského vrchu zbudována nová 17 metrů vysoká rozhledna Anna poskytující výhled na hřeben Orlických hor, Bystřické hory, Rychnovsko či Kralický Sněžník. (více...)

 

20. Říčky

20_ricky.jpg

V údolí Říčky a jejích přítoků jsou roztroušeny chalupy obce Říčky. Původně dřevařská obec je prvně zmiňována v polovině 17. století. Říčky a jejich okolí byly oblíbeným místem umělců. V centru obce se nachází kostel Nejvsvětější trojice z let 1790 - 1792 .

 

21. Rokytnice v Orlických horách

21_rokytnice.jpg

Největším „horským“ sídlem je Rokytnice v Orlických horách. Jádrem města je náměstí s několika dochovanými historickými domy, kostelem Všech Svatých a zámkem, zbudovaným na přelomu 16. a 17. století rodem Mauschwitzů (zámek prochází v současné době rekonstrukcí, v letních měsících v něm lze navštívit výstavu historických fotografií regionu). V bývalé sýpce bylo nedávno otevřeno Muzeum Orlických hor s interaktivní expozicí. Další muzeum naleznete v původní železniční výtopně: schraňuje památky na provoz železniční trati Doudleby - Rokytnice.

 

22. Bartošovice v Orlických horách

Řadu památek lidové architektury nalezneme i v Bartošovicích v Orlických horách, kterým dominuje barokní kostel sv. Máří Magdaleny. V obci pak nalezneme řadu zajímavých chalup.

 

23. Zemská brána

Divoká Orlice si razí cestu přes masiv Orlických hor hlubokým průlomovým údolím zvaným Zemská brána. Vydejte se na romantickou procházku podél balvanitého koryta divoké vody Divoké Orlice údolím, lemovaným místy rulovými skalami. Na jedné z nich - Ledříčkově skále - měl dle pověsti úkryt legendární loupežník Ledříček.

 

24. Pastvinská přehrada

Především v létě je oblíbeným cílem turistů Pastvinská přehrada, zadržující vodu Divoké Orlice. 43 metrů vysoká hráz postavená v letech 1932 až 1938 zadržuje 7 kilometrů dlouhé jezero o rozloze 110 ha. Přehrada zadržuje až 11 milionů krychlových metrů vody.

 

25. Pádolí a pramen Kněžné

zamecek-padoli.jpg

Hledáte-li klid, vydejte se do turisty celkem opomíjeného lesního komplexu mezi Deštným, Zdobnicí, Kačerovem a Uhřínovem. Romantickým zákoutím je upravený pramen říčky Kněžné a v osadě Pádolí nalezneme lovecký zámeček z roku 1905 (dnes penzion se sezónním občerstvením) (více...)

 

26. Uhřínov

 

V Uhřínově se nachází kostel sv. Vavřince z let 1752-1755 od architekta Františka Kermera. Turisty sem však láká zejména archeologický skanzen Villa Nova, v němž se odborníci pokouší pomocí replik středověkých nástrojů a na základě tehdejších technologických postupů zbudovat typickou vesnici 13. - 14. století.

 

27. Liberk

Obec Liberk je na památky bohatá. Stával tu hrad Rychmberk, z nějž se však do dnešních dob dochoval jen příkop a val. Co se ale dochoval v původní kráse, to je zdejší dřevěný, šindelovou střechou krytý kostel sv. Petra a Pavla z let 1691 - 1692 s cennou vnitřní výzdobou.

 

28. Dobruška

Dobruška je rodištěm Františka Vladislava Heka, jehož životní osudy zvěčnil spisovatel Alois Jirásek v románu F. L Věk. Hekův rodný domek patří k nejcennějším dobrušským památkám (dnes je zde muzeum věnované životu a dílu tohoto národního buditele). Náměstí pak dominuje radniční věž, z jejíhož vyhlídkového ochozu se můžete kochat panoramatickým výhledem na krajinu Orlických hor a Podorlicka.

 

29. Opočno

29_opocno.jpg

Opočno, starobylé město, zmiňované prvně již v Kosmově kronice, se může pochlubit dochovaným historickým jádrem, jemuž vévodí rozsáhlý renesanční zámek, obklopený anglickým parkem a oborou. Dále tu nalezneme letohrádek, tři kostely a několik romantických uliček.

 

30. Židovský hřbitov na Skalce

Vesničku Skalka (administrativně spadající pod sousední Podbřezí) proslavil spisovatel Alois Jirásek románem Temno. Nachází se tu veřejnosti nepřístupný barokní zámek, zbudovaný na místě předchozího renesančního sídla Antonínem Josefem Mladotou v roce 1738. Magickým místem je však starý židovský hřbitůvek, ukrytý v lesnatém údolí Zlatého potoka. Za kamennou zdí se nachází staré kamenné náhrobky, některé až z 18. století.

 

31. Rychnov nad Kněžnou

Také Rychnov nad Kněžnou znají mnozí z literatury. Rychnov je rodištěm Karla Poláčka a také dějištěm jeho románu Bylo nás pět. Rychnovu dominuje Kolowratský zámek se zámeckou expozicí, Muzeem Orlických hor a Orlickou galerií a v bývalé židovské synagoze se nachází památník Karla Poláčka.

 

32. Častolovice

Podél dolního toku Divoké Orlice se na poměrně krátkém úseku (asi 15 km) nachází 4 veřejnosti přístupné zámky a 2 hradní zříceniny. Někdy se jí proto také přezdívá „Česká Loira“. Tato místa si teď postupně představíme. Vezmeme to proti proudu řeky, od Častolovic.

Největší zajímavostí Častolovic je původně renesanční, a později několikrát upravovaný, zámek zdobený cennými freskami. Interiér je zařízen vybavením z období renesance, baroka, empír a biedermaieru. Zvláště cenné jsou však zdobené kazetové stropy z doby kolem roku 1600. Zámek obklopuje anglický park a obory se zvířaty.

 

33. Nový zámek Kostelec nad Orlicí

Nejcennější památkou šestitisícového Kostelce nad Orlicí je empírový „Nový zámek“ zbudovaný rodem Kinských v letech 1829-33 dle projektu Jindřicha Kocha. Na zámku je umístěna expozice Život v biedermeieru a muzeum věnované historii města.

 

34. Doudleby nad Orlicí

Dalším „zámkem na Orlici“ jsou Doudleby, renesanční zámek s bohatou sgrafitovou výzdobou, jež dal v roce 1588 postavit Mikuláš Starší z Bubna. Kromě prohlídky zámeckých interiérů můžete navštívit také přírodovědné muzeum v rekonstruované sýpce a „Babiččin dvoreček“ se zvířaty českého venkova.

 

35. Potštejn

35_potstejn.jpg

V Potštejně nalezneme zámek s klasickou expozicí (nejcennější místností je reprezentativní mramorový sál), ale též se strašidelným Bubákovem a dětským Pohádkovem.

Na Hradním kopci se pak nachází zříceniny hradu Potštejn, jednoho z nejrozsáhlejšího hradu u nás, založeného na konci 13. století. Do zřícenin hrad přivedl hrabě Harduval de Chamaré, který velkou část života zasvětil neúnavnému hledání pokladu, jež se měl údajně nacházet v prostorách hradu. I přes jeho běsnění se do dnešních dně dochovalo poměrně velká část hradních zdí včetně zrekonstruované kaple sv. Jana Nepomuckého

 

36. Litice

36_litice.jpg

Další významnou památkou je hrad Litice, nacházející se na ostrohu, obtékaném ze tří stran Divokou Orlicí. Jako panské sídlo sloužil do 16. století.

 

37. Muzeum krajky Vamberk

Ve Vamberku, městě s dlouhou krajkářskou tradicí,  se nachází muzeum věnované krajce. Přibližuje krajkářskou tvorbu od prvopočátků do dnešních dob, včetně obsáhlé sbírky děl současných umělců.

 

38. Jablonné nad Orlicí

Malebné město v údolí Tiché Orlice.

 

39. Studenské skály

Střední a nejnižší část Orlických hor, Mladkovskou vrchovinu, zastoupí v našem přehledu vrch Studený, na jehož hřebeni se v délce asi 500 metrů nachází řada skal (mrazových srubů). Z několika míst se otevírají zajímavé vyhlídky na okolní krajinu.

 

40. Suchý vrch

40_suchyvrch.jpg

Nejvyšším vrcholem Bukovohorské hornatiny, východní výspy Orlických hor, je 995 metrů vysoký Suchý vrch. V letech 1926-1928 byla poblíž vrcholu zbudována Kramářova turistická chata, v jejím sousedství pak v letech  1931-1932 vyrostla vodárenská věž sloužící zároveň jako rozhledna. Zajímavá jsou i další místa v okolí: skalnaté Bradlo či dělostřelecká tvrz Bouda.

 

 

 

Zajímavá místa v Orlických horách a podhůří:

a) Místa na samotném hřebeni či v jeho blízkosti

Pod Vrchmezím - přírodní rezervace

Vrchmezí

Sedloňovský černý kříž

Pod Marušou - turistické rozcestí

Pod Jelenkou - turistické rozcestí

Zámeček Pádolí

Zdobnice - horská rekreační vesnice s kostelem Dobrého pastýře

Nad Zdobnicí - rozcestí turistických tras

Hadinec

b) Krajina kolem Nového Hrádku a Ohnišova

Nový Hrádek

c) Dobersko, Skuhrovsko

d) Vesničky na Rychnovsku (Liberk a okolí)

Kunčina Ves - vesnička s kaplí sv. Anny

chata Kovárna 

e) Rokytnice v Orlických horách a okolí

 

 

Mapa Orlických hor (výběr zajímavých míst):


Zobrazit místo Orlické hory - turistické zajímavosti na větší mapě

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA