Jdi na obsah Jdi na menu
 


VRCHMEZÍ

 

Velká Deštná je nejvyšší, Šerlich nejnavštěvovanější, králem Orlickohorských vrcholů je však dle mého soudu Vrchmezí se svou nezaměnitelnou siluetou, příkrými svahy a zachovalými lesními porosty na stráních. Je také kopcem opředeným celou řadou pověstí – vždyť právě zde má mít sídlo Kačenka, princezna Orlických hor.

 

vrchmezi-vrchol.jpg

Vrchmezí  (dříve Humeničnej nebo též Humeničný vrch, polsky Orlica, německy Hohe Mense) je se svými 1084 metry čtvrtým nejvyšším vrcholem Orlických hor (po obou Deštných a Koruně), je však nejvyšším vrcholem polské části pohoří, a podle takzvané prominience, měřicí rozdíly mezi sedly a vrcholy, druhou nejvýznačnější horou Orlických hor. Přes vrchol prochází rozvodí Labe – Odra.

 

Kdysi (zhruba od poloviny 19. století) stávala na vrcholu jednoduchá dřevěná věž – zvaná Schaubühne, zbudovaná pro účely vyměřovacích prací. Návštěvníkům vrcholu posloužila jako primitivní rozhledna. Zlom v historii Vrchmezí přinesla 80. léta 19 století a Heinrich Rübatsch ze sousedního pruského Grünwaldu (dnešní Polský Zieleniec), jemuž vděčíme za rozvoj turistiky a lyžování v Bystřických a Orlických horách. Za podpory Kladského horského spolku zřídil roku 1880 na vrcholu 16 metrů vysokou dřevěnou rozhlednu. V letech 1882 až 1883 pak postavil na pruské straně vrcholu výletní hostinec.

 

Heinrich Rübatsch měl české kořeny - Jeho rod pocházel odkudsi ze Sušicka (či Strakonicka). Tehdy však ještě jeho příslušníci nosili příjmení Rybář. Do ciziny odešli z náboženských důvodů po třicetileté válce. Snad proto netrpěl národnostními předsudky a přál českým turistům (navíc obchod je obchod a každý host se počítá). Traduje se, že jeden ze stolů před hostincem byl postaven tak, že hosté na jedné straně stolu seděli v Čechách, na straně druhé však již v Prusku. Roku 1901 se Kladský spolek rozhodl nahradit dosluhující dřevěnou věž novou, kamennou. Ale jak už to tak bývá, vše ztroskotalo na nedostatku peněz. A tak byla rozhledna postavena opět ze dřeva, oproti své předchůdkyni však byla o několik metrů vyšší.

 

Heinrich Rübatsch zemřel roku 1930 a role hostinského se ujal jeho vnuk.  Ten již k Čechům neměl tak vřelý vztah, navíc se začaly přiostřovat národnostní poměry a tak v Češích rostla snaha po zbudování vlastního zázemí. Na sousedním Polomském kopci tak byla ve třicátých letech zbudována Vyhlídka doktora Valiny, tvořená jednoduchou trámovou konstrukcí. Uvažovalo se i o stavbě chaty na české straně Vrchmezí (pro tyto účely byl prý zakoupen několikahektarový pozemek), k tomu však již nedošlo. Po druhé světové válce nastal úpadek. Chata vyhořela za nejasných okolností roku 1946 a zkáze neunikly ani obě dřevěné věže. Do dnešních dnů zbyla jen kamenná podezdívka zarůstající křovím a pár dobových pohlednic.

 

Rozhledna na Vrchmezí prý poskytovala takřka kruhový rozhled: Krkonoše na severozápadě, Broumovské stěny a navazující Stolové hory, stolová hora Ostaš, rozsáhlé lesy Bystřických hor, Kladská kotlina ověnčená horským pásmem počínajícím Sovími horami a vrcholícím Kralickým Sněžníkem, krajina okolo Opočna a Hradce Králové s nezaměnitelnou siluetou Kunětické hory. Za dobrého počasí bylo prý možné spatřit i některé z věží naší stověžaté Prahy. Dnes již vše z jednoho místa nespatříme, v blízkosti vrcholu však nalezneme několik míst s úchvatným výhledem na různé světové strany.

 

vrchmezi---pohled-do-vnitrozemi.jpg

 

Na podzim roku 2012 byl na vrcholu Vrchmezí odhalen památník e formě kamenného trojhranného pylonu. Připomíná tři významné osobnosti, jež v minulosti navštívily vrchol Vrchmezí: roku 1779 to byl císař Josef II., roku 1800 John Quincy Adams – americký velvyslanec v Prusku a pozdější šestý prezident Spojených států Amerických a roku 1826 Frederyk Chopin – slavný polský hudební skladatel, který v té době pobýval v lázních Dušníky.

 

Vrchmezí (Orlické hory) - pomník na vrcholu

 

Svahy Vrchmezí jsou porostlé hustými lesy, místy blízkými původnímu stavu. Cenný porost původního smíšeného horského lesa na severozápadním svahu je chráněn jako součást přírodní rezervace Pod Vrchmezím. Rezervace byla vyhlášena 8. července 1960 a zahrnuje území o rozloze 16 hektarů. Předmětem ochrany je zachovalá horská buková smrčina s klenem. Bylinné patro je poměrně chudé a zahrnuje pouze nenáročné druhy – papratku horskou, kyčelnici devítilistou, podbělici alpskou, svízel vonný či kokořík přeslenitý.

 

Ochranu před nepřízní počasí turistům poskytuje altánek umístěný nedaleko od vrcholu.

 

vrchmezi-altanek.jpg

 

„Výhledu pro hustý les není cestou žádného. Zapadáme do jeho houštin často tak, že se jest nám jimi prodírati, až posléze úzký průsek dovede nás na témě samo, nevalně prostranné, lesa prosté, ale hustým lesem kolkolem obklopené. Zle by bylo s výhledem, na který jsme se těšili, kdyby tu o něj nebylo postaráno vysokou tribunou z osekaných kmenů pěkně vystavěnou. Nežli však na ni vystoupíme, odpočineme si v hospůdce o samotě na temeni ve spoustě lesů stojící. Jest už na půdě pruské, ale piva českého tu dostaneme i chléb, máslo a masité zákusky.“

A Jirásek, Čechy V., Hory Orlické, Stěny

 

turistické možnosti: v blízkosti vrcholu prochází páteřní turistická trasa Orlických hor: Jiráskova horská cesta: nejkratší přístup je z Olešnice v Orlických horách (5 km, cca 450 m převýšení), dále lze pokračovat po hřebenu Orlických hor na Bukačku a na Šerlich. Na samý vrchol Vrchmezí vede značená odbočka (cca 50 metrů).

Na polské straně vede v blízkosti vrcholu zelezně značená turistická trasa.

V zimě vede na Vrchmezí upravovaná běžecká trasa (úprava probíhá cca 2x týdně) vhodná jak na klasiku, tak na bruslení z Polomského sedla (návaznost na tratě z Deštného přes Sedloňovský černý kříž na Šerlich a od Šerlišského mlýna. bližší informace o běžkařských tratích.

Nejbližší autobusová zastávka je v Olešnici v Orlických horách na náměstí: spojení z Dobrušky, s přestupem v Novém Hrádku též z Nového Města nad Metují a Náchoda (v letní sezóně též cyklobus Náchod - Olešnice - Šerlich).

Zaparkovat lze v Olešnici na náměstí.

 

a) pěší turistické trasy

červená (Jiráskova horská cesta): Polomský kopec (1 km) – Polomské sedlo (1,5 km) – Bukačka (3,5 km) – Šerlich, Masarykova chata (5 km) – Šerlich, sedlo (5,5) – Velká Deštná, srub HS (8,5 km) – Pod Jelenkou (10 km) – Kunštátská kaple (16,5 km) -  Anenský vrch, (22,5 km) –  Hanička, parkoviště (26,5 km)

červená: (Jiráskova horská cesta): Ostružník (0,5 km) – Horní Olešnice (4,5 km) – Olešnice v Orlických horách, nám (5 km) – Rzy, u Zelinkova mlýna (8,5 km) – Dlouhé (9,5 km) – Nový Hrádek (12 km) – Holubí Palouk (15 km) – Peklo, Bartoňova útulna (19 km) – Nové Město nad Metují (25 km)

zelená (PL) Černý kříž (hraniční přechod CZ/PL) (3,5 km) – Kozia Halla (4,5 km) – Duszniki Zdrój, lázně (7,5 km) – Duszniki Zdrój, náměstí (9 km)

zelená (PL) Kamien Rübatscha (1,5 km) – Zieleniec (3 km) – Rašeliniště pod Zielencem (5,5 km) – Pokrzywno (14,5 km) – Polanica Zdrój (17,5 km)

 

b) udržované lyžařské trasy

Kamien Rübatscha (PL) (1,5 km)

Polomský kopec (1 km) - Polomské sedlo (1,5 km) - Bukačka (3,5 km) - Šerlich (5 km) - Velká Deštná (9 km)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA