Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dobrošov

 Výrazný vrch Dobrošov, vypínající se strmě nad Náchodem, budil pozornost odedávna. A tak není divu, že se se stal s rozvojem turistiky středobodem zámu výletníků z okolí.

Proto si také náchodský odbor KČT již při svém založení vytkl za cíl vybudovat na vrcholu Dobrošova odpovídající turistické zázemí.

V listopadu roku 1895 tak byla slavnostně otevřena historicky první turistická chata na Dobrošově. Náklady na stavbu, vzniklou dle projektu stavitele Jana Svobody, se vyšplhaly na 2 300 zlatých. Objekt tvořila přízemní zděná stavba, z níž vystupovala osmiboká, 6 metrů vysoká vyhlídková věž. Slavnostní otevření proběhlo 28. října onoho roku.

Dobrošov - Jiráskova chata s rozhlednou

Záhy se však ukázalo, že stavitelé zájem turistů podcenili. Chata zkrátka praskala ve švech. V roce 1912 proto náchodští turisté oslovili architekta Dušana Jurkoviče s žádostí o vypracování projektu na stavbu chaty nové. Projekt byl na stole, ale první světová válka plány odsunula. Konečně byl v červenci roku 1921 u příležitosti slavnosti, uspořádané k sedmdesátinám Aloise Jiráska (narodil se 23. 8. 1851) položen základní kámen nové chaty. Do něho byl ukryt spisovatelem vlastnoručně psaný list. Této slavnosti se zúčastnili tisíce lidí a tak nebyl problém nasbírat potřebné finance na stavbu chaty. Přispět mohli zakoupením pohlednic či cihly, do které bylo vyryto jejich jméno. Tyto cihly pak byly užity při samotné stavbě a tak se i dnes můžeme podívat kteří jednotlivci či spolky na stavbu přispěli.

dobrosov--20.-leta.jpg

Na počest spisovatele byla chata nazvána Jiráskovou chatou. Kromě samotného turistického zázemí byla její součástí i 15 metrů vysoká vyhlídková věž. Stavba byla za cenu téměř 400 000 korun dokončena v září roku 1923. 

Zájem turistů o návštěvu Dobrošova však neutichal, ba naopak. Proto byla hned následujícího roku opodál zbudována hospodářská budova s dalšími ubytovacími kapacitami, chata samotná pak byla v závěru 20. let rozšířena o letní verandu.

Před 2. světovou válkou sloužila chata vojákům, pracujících na stavbě pohraničního opevnění.

Po převratu přešla chata z majetku turistů pod stát a několikrát měnila majitele. Na počátku 90. let chatu zakoupil okresní úřad v Náchodě, od nějž jej v roce 1995 odkoupil zpět do svého vlastnictví Klub českých turistů. S ohledem na letité zanedbávání údržby si chata vyžádala nákladnou opravu. Slavnostní znovuotevření chaty proběhlo 14. září 2002. 

Daleké výhledy do kraje se nám naskýtají již z vcelku holého temene vrchu. Toužíme-li po kruhovém výhledu, pak musíme vystoupat po 98 schodech na 15 metrů nad zemí umístěnou vyhlídkovou plošinu.

Další zajímavostí vrcholové plošiny jsou dvě skalky v sousedství chaty. Jižněji umístěna Morová skála (nacházející se před vchodem do chaty) nese své pojmenování podle kamenného kříže, který byl v roce 1713 usazen na její vrchol na upomínku rozsáhlé morové epidemie. Druhá skálka se nazývá žába a je ukryta v lese za chatou.

Chata ani skály však nestojí na samém vrholu Dobrošova. Ten bychom nalezli v sousedství přístupové cesty ze stejnojmenné obce k rozhledně a dnes na něm stojí památník obětem první světové války.

A vrtá-li vám hlavou, zda byla dříve „slepice či vejce“, tedy v tomto případě zda se kopec jmenuje podle obce nebo obec podle kopce, pak vězte, že první možnost je správná: Dobrošov = Dobrošův dvůr (a Dobroš je zkrácenou formou kdysi poměrně oblíbeného jména Dobroslav).

 

aktuální informace o otevírací době vstupném, restauraci atd. naleznete na: http://www.jiraskovachata.cz/

 

Víte,že...

  •  Dobrošov není nejvyšším vrcholem v oblasti. Necelé dva kilometry vzdálená Malinová hora (z daleka snadno identifikovaná vysílačem na vrcholu) je o zhruba 17 metrů vyšší.
  •  V polovině 17 stol. (kdy bylo náchodské panství majetkem Octavia Piccolomini) byly na svazích Dobrošova prováděny průzkumy pátrající po případných nalezištích železa (hnědele) a mědi. A úvahy o možnosti těžby se objevily ještě několikrát, vždy se však ukázala jako příliš nákladná. Poslední neúspěšné pokusy jsou údajně datovány rokem 1919. Upomínkou na hornickou minulost je historická štola, označovaná dnes tajemným názvem Dračí díra. Úspěšnější byla těžba žulových porfyrů na stráních nad Bělovsí. Ve dvou lomech: Jiráskově (1928-35) a Kačerově (od roku 1924 do 80. let), se lámal kámen především na stavbu silnic v regionu.

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA