Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kamenné hory (Góry Kamienne)

Kamenné hory jsou jedním z horských pásem tzv. Středních Sudet (Sudety Śródkowe), táhnoucích se podél česko-ploské státní hranice. Kamenné hory nemají jeden souvislý hřeben, ale dělí se ještě na čtyři dílčí části, oddělené od sebe průlomovými údolími řek a říček. Nejzápadněji se nacházejí Góry Krucze (my českou část pohoří nazýváme Vraními horami) s nápadnou siluetou 881 metrů vysokého Královeckého Špičáku (ten se nachází čistě na českém území). Nejvyšším vrcholem polské části pohoří je Szeroka (844 m n.m.).

Širokým údolím říčky Zadrna je odděleno pásmo Černého lesa s nejvyšším vrcholem Czuba (660 m n.m.).

Následuje další údolí, kterým protéká Grzedzki potok, a za ním se zdvihá Pasmo Lesistej. Toto pásmo je tvořeno pouze dvěma vrcholy: Velká Lesnatá (Lesista Wielka) dosahuje výšky  851 metrů, Dzikowiec Wielki měří o 15 metrů méně.

Za řekou Stěnavou pak vystupují Góry Suche, jejichž součástí jsou i naše Javoří hory. Nejvyšším vrcholem jak Suchých, tak i celých kamenných hor, je 936 metrů vysoká Waligóra. Nejvyšším vrcholem české části je se svými 880 metry Ruprechtický Špičák (který je, mimo jiné, též nejvyšším bodem okresu Náchod).

Mieroszów – město v údolí Stěnavy. Na náměstí řada zachovalých měšťanských domů. Kostel sv. Michala Archanděla.

Sokolowsko – nevelké lázně, od poloviny 19. století slouží k léčbě plicních chorob

Zřícenina hradu Radosno – hrad postavený pravděpodobně Bolkem I., Roku 1353 přešel pod Českou korunu. V letech 1427 a 1434 jej obléhali husité. Zánik se datuje do roku 1497. Dochovaly se nepatrné zbytky základu a kruhovité věže

Przelecz Trzech Dolin – průsmyk tří dolin. Významné horské sedlo na úpatí Waligóry v nadmořské výšce 605 metrů. Chata Andrrzejówka zbudovaná roku 1933 v klasickém stylu horských chat

Waligóry – nejvyšší vrchol (936 metrů nad mořem), ze svahů se naskýtají částečné výhledy

Skalní brána – dvě skaliska mezi kterými prochází cesta

Rogowiecz – zřícenina hradu který založil Bolek I, později přešel pod Českou korunu, za husitských válek zanikl. Výhledy především východním směrem

Krzeszów – Křesobor Městečko v mezihorské Křešovské kotlině. rozsáhlý klášterní areál označovaný za „perlu slezského baroka. Stojí na místě původního benediktinského opatství založeného ve 13. století kněžnou Annou – dcerou Přemysla Otakara I. a vdovou po slezském knížeti Jindřichu II. Pobožném. Dominantou kláštera je barokní bazilika nanebevzetí Panny Marie s bohatou sochařskou výzdobou a hodnotným interiérem. Ke kostelu přiléhá mauzoleum Svídnických Piastovců s gotickými náhrobky. V okolí řada kaplí, kapliček, boýích muk

Gorzeszów – bizarně modelované pískovcové skalky; Asi 8 metrů vysoká skalka  s převislou horní „palicí“ Ďáblova palice (Diabelska Maczuga) – opředena pověstí o ďáblu, který chtěl kamenným kyjem rozbořit nedaleký Křesobořský klášter. Vyrval z horských srázů skalisko a spěchal s ním na netopýřích křídlech aby vše stihl ještě před úsvitem. První kohoutí zakokrhání však ďábla natolik oslabilo, že palici upustil ještě před klášterem

Skalki Gorzeszowske – na zalesněném hřbetu jižně od Gorzeszowa. Označované též jako Trpasličí kameny (Głazy Krasnoludków)Kamenné hory jsou jedním z horských pásem tzv. Středních Sudet (Sudety Śródkowe), táhnoucích se podél česko-ploské státní hranice. Kamenné hory nemají jeden souvislý hřeben, ale dělí se ještě na čtyři dílčí části, oddělené od sebe průlomovými údolími řek a říček. Nejzápadněji se nacházejí Góry Krucze (my českou část pohoří nazýváme Vraními horami) s nápadnou siluetou 881 metrů vysokého Královeckého Špičáku (ten se nachází čistě na českém území). Nejvyšším vrcholem polské části pohoří je Szeroka (844 m n.m.).

Širokým údolím říčky Zadrna je odděleno pásmo Černého lesa s nejvyšším vrcholem Czuba (660 m n.m.).

Následuje další údolí, kterým protéká Grzedzki potok, a za ním se zdvihá Pasmo Lesistej. Toto pásmo je tvořeno pouze dvěma vrcholy: Velká Lesnatá (Lesista Wielka) dosahuje výšky  851 metrů, Dzikowiec Wielki měří o 15 metrů méně.

Za řekou Stěnavou pak vystupují Góry Suche, jejichž součástí jsou i naše Javoří hory. Nejvyšším vrcholem jak Suchých, tak i celých kamenných hor, je 936 metrů vysoká Waligóra. Nejvyšším vrcholem české části je se svými 880 metry Ruprechtický Špičák (který je, mimo jiné, též nejvyšším bodem okresu Náchod).

 

 

Zajímavá místa:

 

Mieroszów – město v údolí Stěnavy. Na náměstí řada zachovalých měšťanských domů. Kostel sv. Michala Archanděla.

Sokolowsko – nevelké lázně, od poloviny 19. století slouží k léčbě plicních chorob

Zřícenina hradu Radosno – hrad postavený pravděpodobně Bolkem I., Roku 1353 přešel pod Českou korunu. V letech 1427 a 1434 jej obléhali husité. Zánik se datuje do roku 1497. Dochovaly se nepatrné zbytky základu a kruhovité věže

Przelecz Trzech Dolin – průsmyk tří dolin. Významné horské sedlo na úpatí Waligóry v nadmořské výšce 605 metrů. Chata Andrrzejówka zbudovaná roku 1933 v klasickém stylu horských chat

Waligóry – nejvyšší vrchol (936 metrů nad mořem), ze svahů se naskýtají částečné výhledy

Skalní brána – dvě skaliska mezi kterými prochází cesta

Rogowiecz – zřícenina hradu který založil Bolek I, později přešel pod Českou korunu, za husitských válek zanikl. Výhledy především východním směrem

Krzeszów – Křesobor Městečko v mezihorské Křešovské kotlině. rozsáhlý klášterní areál označovaný za „perlu slezského baroka. Stojí na místě původního benediktinského opatství založeného ve 13. století kněžnou Annou – dcerou Přemysla Otakara I. a vdovou po slezském knížeti Jindřichu II. Pobožném. Dominantou kláštera je barokní bazilika nanebevzetí Panny Marie s bohatou sochařskou výzdobou a hodnotným interiérem. Ke kostelu přiléhá mauzoleum Svídnických Piastovců s gotickými náhrobky. V okolí řada kaplí, kapliček, boýích muk

Gorzeszów – bizarně modelované pískovcové skalky; Asi 8 metrů vysoká skalka  s převislou horní „palicí“ Ďáblova palice (Diabelska Maczuga) – opředena pověstí o ďáblu, který chtěl kamenným kyjem rozbořit nedaleký Křesobořský klášter. Vyrval z horských srázů skalisko a spěchal s ním na netopýřích křídlech aby vše stihl ještě před úsvitem. První kohoutí zakokrhání však ďábla natolik oslabilo, že palici upustil ještě před klášterem

Skalki Gorzeszowske – na zalesněném hřbetu jižně od Gorzeszowa. Označované též jako Trpasličí kameny (Głazy Krasnoludków)

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA