Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bystřické hory

Polským sousedem našich Orlických hor jsou hory zvané Bystřické (Góry Bystrzyckie), nesoucí své jméno po říčce Bystřici (Bystrzyca), konkrétně po té, stékající do města Bystrzyca Kłodzka, které nese po oné řece své jméno. Ty říčky Bystřice tu totiž nalezneme dvě. Ta druhá se nazývá Bystřicí Dušnickou a tvoří hranici s Orlickýcmi horami. Bystřické hory byly a jsou oázou klidu, a rájem pro ty co se rádi toulají přírodou aniž by za celý den potkali živáčka.  Ostatně o opuštěnosti a jisté tajemnosti Bystřických hor hovoří už některé místní názvy. Jedné z cest, procházející hlubokými lesy napříč západní částí pohoří se říká Věčnost, z Lasówky vychází Cesta Zbloudilých poutníků (Droga Zbłąkanych Wędrowców), nalezneme tu také Pekelnou dolinu, či vrch Piekielnica. Jeden z nejvyšších vrcholů se pak pyšní názvem Biesiec (česká podoba názvu kopce je Umrlec).

Bystřické hory si lze rozdělit do dvou částí, oddělených od sebe sedlem Spalona (dle jiných údolím Bystřice). Severozápadní část, pokrytá hlubokým souvislým lesem, je ve svém nitru téměř plackou, nečekají tu na nás žádné příkřejší svahy. Však zde také nalezneme rozlehlé Rašeliniště pod Zielencem, přírodní rezervaci s naučnou stezkou a vyhlídkovou věží. A kdoví kolik dalších rašelinišť bylo lesníky v minulosti odvodněno. Příroda si vše vynahradila na okrajích pohoří – tvoří je příkré svahy překonávající výškový rozdíl několika stovek metrů a hluboce zaříznutá údolí potoků.

To jihovýchodní polovina pohoří je jiná. Nabývá charakter uceleného horského hřbetu s vyšším podílem listnatých lesů, vesničkami šplhajícími vzhůru po stráních a zdělanými svahy. Nalezneme zde také nejvyšší vrchol pohoří: 977 metrů vysokou Jagodnu. Ono je to ale - jak se poslední dobou ukazuje – trochu složitější. Řada polských pohoří má výškopis zpracován dosti nepřesně, a zdá se, že i informace o Bystřických horách nejsou zcela správné. Asi kilometr na sever od Jagodny, stranou všech cest, se nachází bezejmenný vrcholek, dosahující nadmořské výšky o 8 metrů vyšší.

Síť turisticky značených tras nepatří k nejhustším, hory jsou však protkány celou řadou dalších cest vhodných jak pro pěší, tak i pro cyklisty (nezapomeňte si tedy na cestu přibalit dobrou mapu).

Zajímavá místa Bystřických hor a okolí:                                                                                                                            

Bystrzyca Kłodzka

Město v Kladské kotlině na soutoku Kladské Nisy (Nysa Kłodzka) a Bystřice (Bystrzyca). Do dnešních dob zůstalo dochováno historické jádro na původním středověkém půdorysu, obklopené hradbami. Mezi nejvýznamnější památky patří pozůstatek hradeb včetně tří věží (wieżą Rycerską, wieżą Bramy Kłodzkiej, basztą Bramy Wodnej), kostel św. Michała Archanioła (sv. Michala Archanděla) ze 13. stlertí, stará radnice ze 14. století a sloup Nejsvětější Trojice. Město v minulosti proslulo výrobou zápalek, v průběhu 2. poloviny 19. století je tu vyráběly hned tři továrny. Na tuto dávnou tradici upomíná filumenistické muzeum, jediné svého druhu v Polsku.

Rudawa

Vesnice, dnes již spíše polosamota v údolí Divoké Orlice. Ještě roku 1880 přitom měla Rudawa zhruba  650 stálých obyvatel. V centru osady se nachází zrekonstruovaný barokní kostelík z počátku 18 století se zrušeným hřbitovem a dvě staré usedlosti. Z dalších památek stojí za zmínku socha sv. Jana Nepomuckého umístěná při silnici.

Nowa Bystrzyca (Nová Bystřice)

 Protáhlá obec s řadou dochovaných staveb lidové architektury a s dřevěným kostelem z roku 1726.

Zalesie

 Malebná vesnička s unikátním dřevěným kostelík z roku 1718. Jeho interiér zdobí soubor 56 maleb znázorňujících výjevy ze starého i nového zákona.

Droga Sudecka – poměrně velkoryse pojatá silnice, zčásti vedená po svazích hlavního hřebene Bystřických hor. Byla vybudována v roce 1938 pro turistické, ale především pro strategické účely.

Młoty  

Malá vesnička v údolí říčky Bystřice. Nachází se zde technická zajímavost: štoly po nedostavěné přečerpávací elektrárně. Horní nádrž měla vzniknout na vrchu Zamkowa Kopa, dolní nádrž pak měla zaplavit území dnešní vesnice. Stavět se začalo na konci 60. let a existuje i několik konspiračních teorií, tvrdících že skutečným cílem bylo vytvořit podzemní sklady zbraní. Tunely se dochovaly do dnešních dnů a jejich vyústění je viditelné ze silnice. Snahy o dokončení stavby se čas od času objevují dodnes.

Solna Jama

 Solna Jama je malá, asi 40 metrů dlouhá jeskyně s prostornou komorou a jezírkem

Szczerba

 Zříceniny hradu nedaleko obce Gniewoszów. Byl zničen již husity. Přesto se poměrně velké pozůstatky dochovaly až do dnešních dnů.

Lasówka

Dnes převážně rekreační vesnice nacházející se v údolí Divoké Orlice v sousedství české Bedřichovky. Založena byla v 60 letech 17. století společně se sklářskou hutí.

Mostowice

Dnes převážně vylidněná vesnice v údolí Divoké Orlice při křižovatce silnic. Hraniční přechod do Orlického Záhoří. První písemná zmínka o Mostowicích pochází z roku 1596 (původní německý název obce zněl Langebrück). V 19. století byly Mostowice největší a nejprůmyslovější vesnicí Bystřických hor se zhruba jedním a půl tisícem obyvatel. Stával tu malá továrna na výrobu zápalek a hraček. Dominantou obce je barokní kostel Panny Marie z doby okolo roku 1780. Před kostelem pomník obětem světové války a socha sv. Jana Nepomuckého

JAGODNA

Jagodna je se svými 977 metry stále ještě oficiálně nejvyšším vrcholem Bystřických hor. Vrcholová část je pokrytá lesem, je odtud pouze omezený výhled na hřebeny Orlických hor. Nachází se zde „vrcholový posed“ s dřevěnou tabulkou udávající název vrcholu a jeho nadmořskou výšku. Výhledy směrem do Kladské kotliny se však naskýtají z několika míst při cestě od Spalony.

PORĘBA

Poblíž lázní Dlugopole se na svazích Bystřických hor v údolí potoka Porębnik rozkládá  protáhlá vesnice Poręba. Obec má dlouhou historii – v písemných pramenech se poprvé objevuje roku 1360, založena však byla pravděpodobně již v první polovině 13. století.

Roku 1802 (27 lutego) postihla Porębu v této oblasti ne právě obvyklá přírodní katastrofa – uvolněná lavina zničila 3 domy a zanechala za sebou 9 obětí.

V Porębě stojí  kostel svatého Sebastiana z roku 1576, jehož dnešní podoba je dána barokní přestavbou z 18. století. Za zmínku stojí také pískovcový smírčí kříž, socha ukřižování či památný tis, jehož stáří se odhaduje na 300 let.

Długopole Zdrój

Dole „pod horami“ se nachází malé lázeňské městečko „Dlugopole Zdrój“. Pramen železité vody bylo objeven při budování štoly v roce 1563, lázeňská sláva místa však přišla mnohem později, roku 1762 byla zbudována první káď pro koupele v léčivé vodě, rozmach přišel v první polovině 19. století. Dnes jsou Dlugopole Zdrój poklidným lázeňským městečkem  se 3 zřídly (Kazimierz, Renata a Emilia) a rozlehlým lázeňským parkem (30 hektarů). Zajímavou atmosférou na nás dýchne i zdejší železniční stanice, kde hned za perónem mizí trať v tunelu.

Strážník Věčnosti

V lese poblíž osady Huta se nachází při cestě zvané Věčnost (Wieczność) kamenná socha mužíka v klobouku, přezdívaná Strážník Věčnosti. Její vznik se datuje do roku 1872.

Rašeliniště pod Zielencem

Poblíž hluboce zaříznutého údolí Dušnické Bystřice se nachází rozlehlé rašeliniště Pod Zielencem. Rašeliništěm protéká Divoká Orlice, jež také nedaleko pramení. Dnešní podoba rašeliniště je dánav minulosti prováděnými pokusy o odvodnění území, původně rašeliniště zaujímalo mnohem větší plochu, nacházela se tu i řada jezírek. Vždyť původní německý název místa zní Seefelder, český Jezerní pole. Dnes se tu nachází jen dvě malá jezírka, ukrytá mimo vyznačené turistické trasy.

Turisty rašeliništěm provádí naučná stezka s několika informačními tabulemi, vedená částečně po povalových chodníčcích. Na část rašeliniště se můžeme podívat pěkně z nadhledu z jednoduché dřevěné rozhledny. V některých letech nemusí být rozhledna přístupná, ve zdejších drsných podmínkách má totiž taková stavba velmi krátkou životnost (mám pocit, že nejdéle vydržela bez opravy snad 5 let).

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA