Jdi na obsah Jdi na menu
 


Procházka Českým krasem

výchozí bod: Beroun, nádraží (trať 170, 171, 173, 174)

cíl: Srbsko, železniční zastávka (trať 171)

délka 15 km

možnosti občerstvení: Beroun, Jarov (pouze později odpoledne a večer), Koněpruské jeskyně, Srbsko

 Zajímavá místa na trase:

Jarov je vesnice o asi 200 obyvatelích, dnes součást Berouna. Návsi dominuje prostranství s narůžovo natřenou kapličkou a pomníkem padlých v první světové válce. A ještě jedna zajímavost: z boku kapličky jsou umístěny dvě desky ukazující kam až dosáhla voda při průtržích mračen. Nižší ryska se vztahuje k roku 1872 (datum není příliš čitelné, snad 27 září), vyšší ryska pak nese datum 28. prosince 1865. (nachází se téměř ve výši okna, dost dobře možná metr nad zemí). Muselo tehdy pršet opravdu vydatně. Nenacházíme se totiž v žádném hlubokém údolí, ani tu není žádná překážka bránící rychlému odtoku.

Vodní nádrž Suchomasty

Přehrada byla postavena v letech 1955 - 1960 a jejím hlavním cílem bylo zadržovat vodu pro potřeby Královédvorských železáren. Nádrž se rozprostírá na ploše 9,32 ha a dokáže zachytit téměř půl milionu metrů krychlových vody

Stavbě přehrady musel ustoupit Litohlavský mlýn. V dávných dobách  v těchto místech bývala osada Litohlavy s tvrzí, obé však pravděpodobně zaniklo v období husitských válek.

Havlíčkův Mlýn

Mlýn a osada při Suchomastském potoce na úpatí Kotýzu. Jména mlýna pochází od rodu Havlíčků, který zde hospodařil od roku 1906.

Zázračný pramen: poblíž Havlíčkova mlýna vyvěrá přímo nad potokem krasový pramen, označovaný jako zázračný.

 


Cestou od pramene se pořádně zapotíme. Čeká nás poměrně strmý výstup vzhůru do svahu (troufám si tvrdit, že jeden z nejprudších na turisticky značených cestách v okolí Prahy). Ale nic netrvá věčně a tak i tento výšlap po pár stech metrech končí. Odměna je sladká, čeká tu na nás pozoruhodný skalní útvar Axamitova brána (někdy též nesprávně Axamitová či Aksamitova), nejvyšší skalní most v Českém krasu. Název nese po Janu Axamitovi, lékaři a význačném archeologovi (1870 – 1931), který spolupracoval na výzkumu jeskyní v Českém krasu. Předtím se objektu říkalo Zlatá díra či Jeskyně ve vratech.

Jistě teď přemýšlíte, jak mohl takový pozoruhodný útvar vzniknout. Vězte tedy, že brána byla původně ústím jeskyně, jejíž strop se později propadl. Projdeme li bránou, ocitneme se na malém prostranství ze všech stran obehnaném skalami. Uprostřed tohoto „náměstíčka“ se nachází několik metrů hluboká propast, v jejichž stěnách lze tušit různé pukliny a jeskyňky. Žádná větší jeskyně tu (zatím) nalezena nebyla, přesto toto místo nemohlo ujít lidové tvořivosti. A tak se vypráví pověst o ohromné jeskyni plné zlatých pokladů. Jako obvykle to má ale jeden háček: poklad střeží velký černý pes. A s ním jak známo nejsou žádné žerty.

.......

Na úpatí zalesněného Tobolského vrchu (467 m n.m.) se nachází malá vesnička Tobolka (23 domů a zhruba 70 obyvatel). První písemná zmínka pochází z roku 1411. Turistické průvodce se o Tobolce nezmiňují, nalezneme tu ale malou udržovanou kapličku se zvonem a před ní křížek.

Uprostřed lesů, v jedné z přírodovědně nejcennějších lokalit Českého krasu, se nachází osada Koda. Přímo v osadě vyvěrá velmi silný pramen, nad nímž byla později zbudována kaplička (dnes se nachází na soukromém pozemku a je nepřístupný). Pramen má údajně celoročně stabilní teplotu 10 stupňů. Jen o pár desítek metrů níže se při rozcestí turistických tras nachází rybníček, který nezamrzá ani v těch nejtužších mrazech. Poblíž stojí také  budova bývalého Kodského mlýna. 

Z osady nás čeká prudký sestup na okraj Srbska odkud přes chatovou osadu dojdeme k železniční zastávce Srbsko.

 


Zobrazit místo Beroun-Koneprusy-Srbsko na větší mapě

použitá literatura, odkazy:

zakniklý Litohlavský mlýn:  http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=11823

zázračná studánka: http://www.estudanky.cz/1930-pramen-havlickuv-mlyn

informace o Havlíčkově mlýně, Kotýzu a Aksamitové bráně v Koněpruském zpravodaji: http://www.koneprusy.wz.cz/zpravodaj/zprav152007.pdf  (strana 11 - 14)

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA